Průměrná meziroční míra inflace v roce 2020 podle údajů ČSÚ z 13.1. 2021: 3,2 %
Dvoutýdenní reposazba ČNB (platná od 11.5.20): 0,25%
Diskontní úroková sazba ČNB (platná od 27.3.20): 0,05%
Minimální mzda pro rok 2021 (platná od 1.1.2021): 15.200,- Kč
Důchodové pojištění OSVČ (DP+SPZ)
- vyměřovací základ pro rok 2021: 50% daňového základu (základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních příjmů po úpravě podle § 5 a 23 ZDP), max. 1.701.168,- Kč
(podle § 15a odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. se jedná o 48násobek průměrné mzdy, tzn. 48 x 35.441 = 1.701.168; „průměrná mzda pro účely důchodového pojištění“ se vypočte na základě § 15 odst. 4 zák. č. 155/1995 Sb. podle nař. vlády č. 381/2020 Sb. jako součin všeobecného vyměřovacího základu za předminulý kalendářní rok a přepočítacího koeficientu, výsledek se zaokrouhlí na celé Kč nahoru, výpočet podle r.2019: 34.766 x 1,0194 = 35.441 Kč;
Pozn.: Na rozdíl od zdravotního pojištění je sice maximální vyměřovací základ pro důchodové pojištění i nadále omezen 48násobkem průměrné mzdy, od 1.1. 2013 však vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů č. 500/2012 Sb., která v § 16a zavedla „solidární daň“ ve výši dalších 7% pro roční příjmy podle § 6 a § 7 ZDP převyšující 48násobek průměrné mzdy. Zákonem č. 609/2020 Sb. byla pak od 1.1.2021 „solidární daň“ nahrazena druhou sazbou daně z příjmů fyzických osob ve výši 23% pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.
- maximální výše měsíční zálohy (důchodové pojištění a SPZ): 41.396,- Kč
(1.701.168 : 12 = 141.764 x 0,292 = 41.395,09 zaokr. na koruny nahoru 41.396,- Kč, sazba pojistného 29,2%)
- minimální výše měsíční zálohy na DP+SPZ pro rok 2021, hlavní činnost: 2.588,- Kč
- minimální výše měsíční zálohy na DP+SPZ pro rok 2021, vedlejší činnost: 1.036,- Kč
(§ 14 odst. 6) zák.č. 589/1992 Sb. stanoví minimální VZ jako 25% resp. 10% průměrné mzdy: 35.441 x 0,25 = 8.861 Kč z toho 29,2% = 2.588 Kč, 35.441 x 0,10 = 3.545 Kč z toho 29,2% = 1.036 Kč, zaokr. na celé Kč nahoru)
Až do konce roku 2018 byly měsíční zálohy na pojistné (DP+SPZ i NP) splatné vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce (např. za březen od 1.4. do 20.4.18); Od 1.1.2019 je záloha na pojistné za kalendářní měsíc nově splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí! (Tzn. záloha za březen je splatná od 1.3. do 31.3.19).
Výše měsíčního vyměřovacího základu činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu připadá na 1 kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně je stanovena ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok. Částky, které převyšují předpis záloh na pojistné, jsou považovány za platby do budoucna, nejdéle do prosince daného roku. Výsledná částka použitá na úhradu zálohy na pojistné za měsíc prosinec je považována za zálohu na pojistné za tento měsíc. OSVČ si tedy může platit zálohy na pojistné do budoucna a tuto skutečnost nemusí OSSZ dopředu oznamovat.
Doplatek pojistného na DP za rok 2020 je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl podán, popř. měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání za daný kalendářní rok – pro rok 2020 to vychází nejpozději do 3.5. 2021 (resp. do 1.6. 2021 při elektronickém podání DPFO nebo do 2.8. 2021 podává-li daňový poradce).
Zákon č. 136/2020 Sb.: v zájmu snížení dopadů krize Covid-19 na OSVČ, snižuje se pojistné stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 v období od března do srpna 2020 o částku 2.544,- Kč (pro hlavní SVČ) resp. 1.018,- Kč (pro vedlejší SVČ) za každý kalendářní měsíc.
Nový minimální i maximální VZ a nová výše zálohy platí od kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za rok 2020. Pokud však z Přehledu vyplyne nižší vyměřovací základ oproti předchozímu období, platí již od měsíce, v němž byl přehled podán.
Účast na nemocenském pojištění (NP) je pro OSVČ dobrovolná, NP se platí odděleně na samostatný účet; pojistné činí 2,1% z vyměřovacího základu, jehož výši si OSVČ sama určí. Měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na NP (nyní 7.000 Kč, minimální pojistné 7.000 x 0,021 = 147 Kč) a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který podle posledního přehledu o příjmech a výdajích připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti (viz nové znění § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.).
- rozhodná částka pro účast OSVČ na DP v r.2021 při vedlejší činnosti, tj. příjem po odpočtu výdajů (výpočet rozhodné částky podle zákona č. 155/1995 Sb. a nař. vl. č. 381/2020 Sb., VVZ za r.2019) 2,4 x (34.766 x 1,0194) = 85.058,- Kč/rok (7.089,- Kč/měs)
Rok 2020
- vyměřovací základ pro rok 2020: 50% daňového základu (základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních příjmů po úpravě podle § 5 a 23 ZDP), max. 1.672.080,- Kč
(podle § 15a odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. se jedná o 48násobek průměrné mzdy, tzn. 48 x 34.835 = 1.672.080; „průměrná mzda pro účely důchodového pojištění“ se vypočte na základě § 15 odst. 4 zák. č. 155/1995 Sb. podle nař. vlády č. 260/2019 Sb. jako součin všeobecného vyměřovacího základu za předminulý kalendářní rok a přepočítacího koeficientu, výsledek se zaokrouhlí na celé Kč nahoru, výpočet podle r.2018: 32.510 x 1,0715 = 34.835 Kč;
Pozn.: Na rozdíl od zdravotního pojištění je sice maximální vyměřovací základ pro důchodové pojištění i nadále omezen 48násobkem průměrné mzdy, od 1.1. 2013 však vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů č. 500/2012 Sb., která v § 16a zavedla „solidární daň“ ve výši dalších 7% pro roční příjmy podle § 6 a § 7 ZDP převyšující 48násobek průměrné mzdy, tedy 1.672.080 Kč.
- maximální výše měsíční zálohy (důchodové pojištění a SPZ): 40.688,- Kč
- minimální výše měsíční zálohy na DP+SPZ pro rok 2020, hlavní činnost: 2.544,- Kč
- minimální výše měsíční zálohy na DP+SPZ pro rok 2020, vedlejší činnost: 1.018,- Kč
- rozhodná částka pro účast OSVČ na DP v r.2020 při vedlejší činnosti, tj. příjem po odpočtu výdajů (výpočet rozhodné částky podle zákona č. 155/1995 Sb. a nař. vl. č. 260/2019 Sb., VVZ za r.2018) 2,4 x (32.510 x 1,0715) = 83.603,- Kč/rok (6.967,- Kč/měs)
Zákon č. 136/2020 Sb.: v zájmu snížení dopadů krize Covid-19 na OSVČ, snižuje se pojistné stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 v období od března do srpna 2020 o částku 2.544,- Kč (pro hlavní SVČ) resp. 1.018,- Kč (pro vedlejší SVČ) za každý kalendářní měsíc.
Zdravotní pojištění OSVČ
- vyměřovací základ pro rok 2021: 50% rozdílu mezi příjmy a výdaji (vyměřovací základ nezohledňuje úpravy základu daně podle § 5 a 23 ZDP – rozdíl oproti pojistnému na DP+SPZ), vyměřovací základ není omezen maximální částkou
Pozn.: s platností od 1.1.2015 zmizela ze zákona č. 592/1992 Sb. všechna ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3 a 3a (včetně omezujícího § 3d), strop pro odvod zdravotního pojištění byl zrušen trvale.
- maximální výše měsíční zálohy na zdr.poj. pro rok 2021: není definována
- minimální výše měsíční zálohy na zdr.poj. pro rok 2021: 2.393,- Kč
(0,5 x 35.441 = 17.420,50 x 0,135 = 2.392,27 zaokr. na koruny nahoru 2.393,- Kč)
Nový minimální vyměřovací základ a nová výše zálohy platí již od 1.1.2021 tj. od zálohy na leden 2021, min. záloha se musí zvýšit na 2.393 Kč; maximální výše měsíční zálohy není stanovena.
Měsíční zálohy na pojistné na ZP jsou splatné vždy od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího měsíce (např. za březen od 1.3. do 8.4.21); doplatek pojistného na ZP za rok 2020 je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl podán, popř. měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání za daný kalendářní rok – pro rok 2020 to vychází nejpozději do 3.5. 2021 (resp. do 2.8. 2021, podává-li přiznání daňový poradce).
Nově vypočtené měsíční zálohy na ZP se platí od měsíce, v němž byl podán Přehled za rok 2020 (např. při podání 15.3. platí již za březen, tj. obvykle do 8.4. 2021).
Zákon č. 134/2020 Sb. kterým se novelizuje zákon č. 592/1992 Sb. (§ 28c): v zájmu snížení dopadů krize Covid-19 na OSVČ se za období od března do srpna 2020 neplatí zálohy na pojistné vypočtené z 1/12 minimálního vyměřovacího základu (celkové pojistné za rok 2020 uváděné v Přehledu se nesníží, ale ke skutečně zaplaceným zálohám se připočte násobek počtu měsíců v období 3-8/2020 a minimální měsíční zálohy 2.352,- Kč).
Rok 2020
- vyměřovací základ pro rok 2020: 50% rozdílu mezi příjmy a výdaji (vyměřovací základ nezohledňuje úpravy základu daně podle § 5 a 23 ZDP – rozdíl oproti pojistnému na DP+SPZ), vyměřovací základ není omezen maximální částkou
Pozn.: s platností od 1.1.2015 zmizela ze zákona č. 592/1992 Sb. všechna ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3 a 3a (včetně omezujícího § 3d), strop pro odvod zdravotního pojištění byl zrušen trvale.
- maximální výše měsíční zálohy na zdr.poj. pro rok 2020: není definována
- minimální výše měsíční zálohy na zdr.poj. pro rok 2020: 2.352,- Kč
Náhrady za použití vozidla a průměrné ceny pohonných hmot v r. 2021
Sazby základních náhrad při používání vozidel zaměstnanců při pracovních cestách
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:
a) 1,20 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 4,40 Kč u osobních silničních motorových vozidel.
Průměrné ceny pohonných hmot při pracovních cestách vlastními vozidly zaměstnanců
Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. (ve smyslu
§ 158 odst. 3 zákoníku práce):
a) 27,80 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů
b) 31,50 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů
c) 27,20 Kč u motorové nafty
d) 5,00 Kč za 1 kWh elektřiny
Cestovní náhrady pro rok 2021 (platí od 1.1.2020 – vyhl.č. 589/2020 Sb.)
Sazby tuzemského stravného podle zákoníku práce č.262/2006 Sb. § 176 činí:
a) 91 Kč až 108 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 138 Kč až 167 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
c) 217 Kč až 259 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Pro podnikatelskou sféru platí spodní limity těchto rozpětí jako minimální; při sjednání vyšších nároků na stravné jsou z daňového hlediska určující horní limity rozpětí (=sazby pro nepodnikatelský sektor). Vyšší sazby stravného než sazby pro nepodnikatelský sektor budou zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP a rovněž se z nich bude odvádět sociální i zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele budou nadlimitní náhrady daňově účinné v plné výši.